Požární požadavky na jednotlivé konstrukce lze stanovit pouze v souvislosti se širšími znalostmi souvislostí u daného objektu, proto by mělo být na každou stavbu zpracováno požárně bezpečností řešení. Součástí dokumentu je zatřídění objektu z hlediska požární bezpečnosti, stanovení požárních požadavků na jednotlivé konstrukce a definice povinného vybavení objektu. Požární odolnost stavebních konstrukcí je stanovena dle tabulek uvedených v normách ČSN 73 08XX v závislosti na stupni požární bezpečnosti. Jedním z požadavků na střešní konstrukci může být i odolnost proti působení vnějšího požáru.
Odolnost střešní konstrukce proti působení vnějšího požáru vyjadřuje schopnost konstrukce bránit šíření požáru po svém povrchu. Je požadována zejména u střech umístěných v požárně nebezpečném prostoru, dále u některých případů střech s požadovanou klasifikací DP1 a u střech plochy větší než 1 500 m2.
Požárně nebezpečný prostor (PNP) je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi stavby, nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku. V požárně nebezpečném prostoru smí být umístěny pouze stavby nebo jejich části a zařízení, které odpovídají normovým hodnotám požární bezpečnosti.
Střecha v požárně nebezpečném prostoru se obvykle nachází v blízkosti požárně otevřené plochy (dveře nebo okno z výtahové šachty, balkónová okna, požárně otevřená stěna, elektrické zařízení na střeše, např. rozvodné skříně apod.), pokud není doložen atest prokazující požární odolnost konstrukce (zařízení). V případě dřevěných konstrukcí, pergol apod. je nutné připočítat stálé/nahodilé požární zatížení.
Odolnost střešní skladby odolávat vnějšímu požáru je deklarována na základě certifikovaných testů dle příslušné zkušební normy ČSN P CEN/TS 1187 Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšího požáru a klasifikační normy ČSN EN 13501-5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru.
Zkouška s klasifikací BROOF(t1) probíhá na přesně definovaném vzorku při hoření dřevěné vlny v drátěném koši (obr. 1). Při zkouška pro klasifikaci BROOF(t3) je vzorek skladby střechy namáhán plamenem ze dvou hraniček s přídavným prouděním vzduchu a radiačním teplem ze zářiče umístěným nad oběma hraničkami (obr. 2).
obr. 1) Zkouška chování při vnějším požáru BROOF(t1)
obr. 2) Zkouška chování při vnějším požáru BROOF(t3)
Přehled požadavků dle ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení:
STŘECHY BEZ POŽADAVKU (MIMO POŽÁRNĚ NEBEZPEČNÝ PROSTOR) popř. s požadavkem na dělící pás
| Střecha do 1 500 m2 |
| Platí pro střechy menší plochy než 1 500 m2, mimo požárně nebezpečný prostor, zároveň tam, kde není požadavek na konstrukci druhu DP1. |
| Střecha nad 1500 m2 rozdělená požárními pásy |
| Platí pro střechy mimo požárně nebezpečný prostor a bez požadavku na DP1, velikosti nad 1 500 m2, rozdělené požárními pásy na plochy menší než 1 500 m2. Na požární pás jsou kladeny požadavky BROOF(t3) a DP1. Poznámka: Dle vyhlášky č. 268/2011 Sb. je pro každou střechu požadována klasifikace z hlediska chování při vnějších působení požáru – BROOF(t1). V praxi se ale obecně postupuje dle normy ČSN 73 0810 a tato klasifikace se nevyžaduje. |
Střecha s požadavkem na BROOF(t1)
| Střecha nad 1 500 m2 |
| Platí pro střechy bez požárních pásů větší než 1 500 m2 , mimo požárně nebezpečný prostor a bez požadavku na DP1. |
STŘECHY BEZ POŽADAVKU (MIMO POŽÁRNĚ NEBEZPEČNÝ PROSTOR) popř. s požadavkem na dělící pás
| Střecha s požadavkem na BROOF(t3) |
| Střecha v požárně nebezpečném prostoru Střecha v blízkosti požárně otevřené plochy (dveře nebo okno z výtahové šachty, balkónová okna, požárně otevřená stěna, elektrické zařízení na střeše, např. rozvodné skříně apod.), pokud není doložen atest prokazující požární odolnost konstrukce (zařízení). |
| Střecha s dřevěným/dřevoplastovým roštem Platí pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Pro pergolu apod. je nutné připočítat stálé/nahodilé požární zatížení. Klasifikaci BROOF(t3) by měla splňovat celá skladba včetně roštu. Obvykle je ale požadována klasifikace BROOF(t3) pro souvrství střechy pod roštem. Skladbu je nutné řešit individuálně s pracovníky Hasičského záchranného sboru. |
| Střecha s dlažbou na podložkách Platí pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Souvrství skladby s požárním osvědčením. Obvykle je požadována klasifikace BROOF(t3) pro celé souvrství střechy (včetně dlažby na podložkách). Skladbu je nutné řešit individuálně s pracovníky Hasičského záchranného sboru. |
Požárně otevřené plochy
U střešních plášťů je dále nutné zhodnotit jejich požární otevřenost. V případě, že povrchová vrstva střešního pláště přesáhne normou předepsanou výhřevnost (150 MJ/m2), chová se střecha jako požárně otevřená plocha, tzn., vytváří kolem sebe požárně nebezpečný prostor, který je definovaný odstupovými vzdálenostmi.
Střecha se často stává požárně otevřenou plochou ve chvíli, kdy dojde k dodatečnému zateplení. V takovém případě je nutné zkontrolovat, že nové odstupové vzdálenosti neovlivňují navazující konstrukce, např. dveře do strojovny výtahu apod. Pokud k takovému stavu dojde, je zapotřebí upravit navrženou skladbu střechy, nebo provést povrchovou úpravu střechy např. praným říčním kamenivem.
Související požární odolnost střešní konstrukce
Po stanovení požadavků je nutné v požárně bezpečnostním řešení prokázat, že konstrukce tyto požadavky splňuje, tj. prokázat jakou požární odolnost daná konstrukce skutečně má. Požární odolnost je u jednotlivých konstrukcí charakterizována těmito základními parametry:
R – nosnost a stabilita konstrukce
E – celistvost konstrukce
I – tepelná izolace konstrukce
W – tepelná radiace z povrchu
* Pokud je splněn parametr I, tak automaticky platí, že je splněn i parametr W.
Požární odolnost střešní konstrukce se zkouší vždy ze spodní strany konstrukce. Požadovaná požární odolnost se vyjadřuje jako doba v minutách (15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180), po kterou musí střešní konstrukce odolávat účinku plně rozvinutého požáru, aniž by došlo k narušení únosnosti, stability, celistvosti a tepelně izolační schopnosti.
V ČR se v souvislosti s požární odolností vyskytuje doplňující klasifikace, tzv. zatřídění konstrukčních částí – DPx. Zatřídění se provádí podle třídy reakce na oheň použitých výrobků, jejich vlivu na intenzitu požáru, na stabilitu a únosnost konstrukce. Konstrukční části dělíme na DP1, DP2, DP3.
| Stavební konstrukce druhu DP1 představují konstrukce, které nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a sestávají se především z nehořlavých materiálů a výrobků (třída reakce na oheň A1 nebo A2). Stavební konstrukce DP1 může obsahovat i výrobky hořlavé (třída reakce na oheň B až F), nicméně tyto prvky musí být umístěné uvnitř konstrukce, nesmí dojít v požadované době k jejich vzplanutí a nesmí na nich být závislá únosnost a stabilita konstrukce. | |
| Stavební konstrukce druhu DP2 mohou sestávat z nosných částí třídy reakce na oheň B až D nebo i třídy reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace). Podmínkou je, že se tyto hořlavé výrobky musí nacházet uvnitř konstrukce, tedy že povrchové vrstvy konstrukčních částí jsou tvořeny nehořlavými výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Tyto nehořlavé povrchové vrstvy mají v požadované době zabránit vzplanutí a odhořívání nosných či izolačních vnitřních částí konstrukce. | |
| Stavební konstrukce druhu DP3 mohou v požadované době požáru intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení, resp. se jedná o všechny stavební konstrukce, které nesplňují požadavky na zatřízení do kategorie DP1 či DP2. |
Pro konstrukce střešních plášťů platí, že v rámci tepelněizolační vrstvy nesmí být použit materiál s třídou reakce na oheň F a to bez ohledu na zatřídění druhu konstrukce.
Střecha druhu DP1
Pro střešní konstrukce druhu DP1 platí požadavek na odolnost proti vnějšímu požáru buď BROOF(t3) nebo BROOF(t1). Při splnění klasifikace BROOF(t1) musí být skladba provedena pouze z tepelné izolace třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B v celé tloušťce.
Třída reakce na oheň
Třída reakce na oheň se pro hodnocení střech uplatní při posuzování jejich skladeb a hodnocení jednotlivých materiálů (např. pro stanovení druhu konstrukce DP1, DP2, DP3 u požárních odolností, pro rozšíření aplikace výsledků zkoušek apod.).
| Třída reakce na oheň | Orientační příklad výrobku |
| Nehořlavé výrobky | A1 výrobky z keramiky, skla, kovu, betonu, tepelněizolační deska z minerálních vláken A2 sádrokartonová nebo sádrovláknitá deska |
| Hořlavé výrobky | B kontaktní cementotřískové desky zateplovací systém s hořlavým tepelným izolantem (např. expandovaný polystyren), vinylové podlahy, C tepelněizolační deska z fenolické pěny D konstrukční dřevo, desky na bázi dřeva E tepelněizolační deska z polyuretanu nebo expandovaného polystyrenu (s retardéry hoření) F zkoušené výrobky, které nesplňují třídu reakce na oheň E |
Doplňková klasifikace: Doplňková klasifikace není dosud příliš rozšířena a ani důsledně požadována. Pokud není v ČSN 73 08xx jmenovitě uveden požadavek na doplňkovou klasifikaci, nebere se na ni zřetel. d0, d1, d2 – odkapávající hořící částice s1, s2, s3 – uvolňování kouře Příklad značení: B-s1,d0