Mechanické kotvení dvouvrstevných střešních asfaltových hydroizolací

04.jpg

Hydroizolační vrstvy střešních plášťů plochých střech musí být vždy zajištěny vhodnou fixací proti účinkům sání větru. Jednou z metod této fixace, kromě natavování, lepení či přitížení, je mechanické kotvení (dále již jen kotvení), které je nejčastější a téměř univerzální metodou fixace. Toto kotvení se provádí pomocí střešních kotev. Dvouvrstevná hydroizolace je pak fixována tak, že podkladní pás je kotvený a vrchní pás je na podkladní plnoplošně natavený. Obvykle se provádí tak, že kotvení hydroizolačního souvrství zároveň fixuje i všechny vrstvy tepelně izolační a parotěsnící. Tím je kotvení výhodné oproti lepení, kde je nutno slepit jednotlivé vrstvy navzájem. Pokud to však vyžaduje postup pokládky, je rovněž možné nejdříve přikotvit jednotlivé vrstvy podkladní, např. tepelně izolační, a následně samostatně přikotvit hydroizolační souvrství.

Asfaltové pásy vhodné pro kotvené dvouvrstevné hydroizolace střech

Vhodné pro kotvení jsou oxidované (podkladní) či modifikované asfaltové pásy, s dostatečně pevnou nosnou vložkou a jsou k tomu výrobcem určeny. Standardně jsou to asfaltové pásy s vložkou ze skleněné tkaniny (obvykle s plošnou hmotností vložky 200 g/m2). Pro kotvení se rovněž používají pásy s vložkou z polyesterové rohože, nebo s vložkou speciální kombinovanou, resp. kompozitní, z polyesterové rohože spřažené s výztužnými vlákny či skleněnou mřížkou, kdy výrobce asfaltových pásů uvádí jako možný způsob jejich aplikace v jejich technickém listě mechanické kotvení. Cenově výhodnější kotvení pak poskytují pásy, které v odzkoušené kombinaci se střešními kotvami v souladu s předpisem ETAG 006, poskytují úsporu počtu kotev díky možnosti používat vyšší výpočtové zatížení na kotvu při statickém návrhu kotvení. Nepřípustné a zcela nespolehlivé je kotvení asfaltových pásů s vložkou ze skleněné rohože, a to pásů oxidačních i modifikovaných.

Střešní kotvy

Pro kotvení se používají ověřené kotevní systémy kotev celokovových, nejčastěji jako šroub s podložkou kulatou nebo oválnou. Používají se zejména pro střešní skladby s malou tl. tepelné izolace, obvykle do tl. 50 až 60 mm, nebo ve skladbách zcela bez tepelné izolace. Výhodou celokovových kotev je jejich tuhost v celé délce těla kotvy, která se využívá při kotvení střešního pláště na šikmých plochách s větším sklonem. Celokovové kotvy se rovněž dělí podle únosného podkladu, do kterého se fixují, na: kotvy do betonu, lehčeného betonu, ocelového trapézového plechu, prkenného bednění či do desek na bázi dřeva (vodovzdorné překližky a dnes velice časté OSB desky). Každý takovýto podklad vyžaduje určité typy šroubů. Pro kotvení střešních plášťů s tepelnou izolací v dostatečné tl., obvykle v tl. více než 50 až 60 mm, dle výrobce, se nejčastěji používají kotvy teleskopické, sestávající z kovového šroubu a umělohmotného teleskopu. Teleskopické kotvy zamezují možnosti poškození hydroizolace při našlápnutí na kotvu, protože v trubici teleskopu se šroub může vertikálně volně pohybovat. Teleskopy jsou obvykle jednoho typu, zatímco šrouby do teleskopů, stejně jako celokovové šrouby, se vyrábějí a osazují do teleskopů podle typu únosného podkladu, pro který jsou určené. Kromě celokovových a teleskopických kotev se používají ještě různé speciální kotvy, např. pro kotvení do hliníkových trapézových plechů.

foto 1

Kotva celokovová: samořezný šroub do trapézového plechu a oválná podložka

foto 1

Kotva teleskopická se šroubem do betonu

Provádění kotvených dvouvrstevných hydroizolačních souvrství střech:

Ve dvouvrstevné hydroizolační skladbě se vždy kotví podkladní asfaltový pás. Tento podkladní pás musí vyhovovat výše uvedeným požadavkům z hlediska spolehlivosti jeho kotvení. Vrchní pás, obvykle s ochranným hrubozrnným posypem, se na podkladní kotvený pás plnoplošně natavuje.

Realizaci pokládky kotveného podkladního pásu musí předcházet provedení tahových zkoušek na stavbě. A to vždy u všech silikátových podkladů a dřevěných podkladů (u prkenného bednění i u desek na bázi dřeva). U podkladů z trapézového ocelového plechu lze vycházet z přesně daných pevnostních charakteristik oceli dodaných plechů. Na základě tahových zkoušek a typu kotveného asfaltového pásu se navrhne typ kotevního prvku vyhovujícího jak z hlediska únosnosti podkladu, tak z hlediska únosnosti asfaltového pásu vůči protržení kotvou. Zároveň se stanoví bezpečná hodnota výpočtového zatížení na 1 kotvu od sání větru: obvykle 0,4 kN / kotvu, a to podle výrobce asf. pásu a výrobce kotev. Nebo se použije hodnota návrhového zatížení na kotevní prvek wadm podle předpisu ETAG 006, pokud asf. pás a kotvy byly dle tohoto předpisu odzkoušeny.

Následně se provede statický výpočet kotvení podle ČSN EN 1991-1-4 – Zatížení větrem, který stanový počet kotev / 1 m2 v jednotlivých oblastech ploché střechy: F, G, H, I. Zde je nutno podotknout, že plochá střecha je definována sklonem α < 5°. Pro větší sklony a tedy i jiné typy střech platí rozdělení střechy na oblasti jinak a je nutno postupovat podle výše uvedené normy ČSN EN 1991-1-4.

foto 1
Základní schéma rozdělení střechy na obl. F, G, H, I

Vlastní pokládka kotveného podkladního pásu začíná jeho volným položením na podklad, vyrovnáním a vypnutím. Následně se provede kotvení v přesahu pásu, a to tak, aby obrys kotvy byl min. 1 cm od okraje pásu. Odstup jednotlivých kotev od sebe v jedné řadě kotev se stanoví z požadovaného počtu kotev / 1 m2 a z požadavku, že min. vzdálenost mezi kotvami by neměla být menší než 15 cm. Pokud se požadovaný počet kotev nevejde do přesahu pásů, je nutno kotvit ještě i v ploše pásu, obvykle v jeho polovinách, nebo dokonce v jeho třetinách. Každá takováto kotva v ploše pásu však musí být vodotěsně překryta záplatou min. 20 x 20 cm, nebo pruhem pásu šířky min. 20 cm. Po provedení kotvení se šev vodotěsně zavaří nebo slepí (u samolepících pásů, ev. s termickou aktivací plamenem hořáku). Vodotěsné zakrytí kotev musí být provedeno co nejdříve, resp. před každou přestávkou v práci, aby nedošlo k zatečení.

V případě, že pod podkladním pásem je tepelná izolace (např. EPS), která by se mohla poškodit při svařování švu plamenem hořáku, je třeba provádět svařování takovým způsobem, který poškození zabrání (použitím spec. švového hořáku, svařovat šev při zakrytí podkladu vhodným způsobem (vhodnou deskou/prknem, pruhem pomocného asf. pásu, apod.).

Nutno také pamatovat na to, že každá deska tepelně izolační vrstvy těsně pod hydroizolačním souvrstvím musí být fixována min. 2 kotvami, jinak nutno kotvit takovou desku samostatně – pozor zejména u desek malých formátů 1,0 x 1,0 m nebo 1,0 x 0,5 m.

Součástí kotvení hydroizolačního souvrství je i provedení lineárního kotvení po obvodu střechy a všech nástaveb a prostupů: provede se jako 1 řada kotev s odstupy min. 250 až 330 mm. Kotvy, které jsou v této řadě na základě výpočtu sání větru, se do lineárního kotvení rovněž započítávají. Lineární kotvení fixuje střešní plášť proti vodorovným silám, které působí v souvrství působením větru, chvěním střešního pláště, dilatačními pohyby materiálů střešního pláště a ev. i vlivem jejich smrštění v rozsahu povolené tolerance.

Na podkladní kotvený pás se následně plnoplošně nataví vrchní asfaltový pás s hrubozrnným ochranným posypem.

foto 1
Základní schéma rozdělení střechy na obl. F, G, H, I

Přednosti mechanicky kotvených dvouvrstevných asfaltových souvrství :

  • jedním postupem lze fixovat všechny vrstvy střešního pláště,
  • mechanické kotvení lze provádět i za zhoršených povětrnostních podmínek,
  • lokální fixace mechanickým kotvením vyhovuje dilatačním pohybům podkladu i vrstvám střešního pláště,
  • lokální fixace mechanickým kotvením vytváří snadno tzv expanzní vrstvu pro roznos tlaku par, což se hojně využívá zejména u sanací střešních plášťů s uzavřenou vlhkostí od zatékání,
  • v současné době je možné mechanickým kotvením fixovat díky dlouhým teleskopům i střešní plášť o tl. přes 600 mm,
  • vzhledem k tomu, že tl tepelných izolací se dnes provádějí velice často ve 2 a více vrstvách (pro zamezení tepelných mostů, nebo spádování v tepelně izolačních vrstvách, ev. pro kombinaci parametrů tepelně izolačních vrstev) je mechanické kotvení celého střešního pláště provedené v jednom pracovním postupu v takovýchto případech cenově výhodnější oproti lepeným skladbám.

Igor Nechvátal
Büsscher & Hoffmann s.r.o.


Pokud si přejete být informováni o novinkách ze Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR, zaregistrujte se zde:
 

 

ABECEDA ASFALTOVÝ IZOLACÍ

ABECEDA ASFALTOVÝ IZOLACÍ

vydání leden 2016

  • Publikace SVAP pro širokou odbornou veřejnost
  • Obsahuje informace o výrobě, vlastnostech a použití asfaltových pásů pro hydroizolace staveb
  • Doplněna obrazová dokumentace
  • Obsahuje požadavky ČSN 73 0605-1

Publikace ke stažení ZDE nebo k dostání v tištěné podobě u členů Svazu výrobců asfatových pásů v ČR.