Hydroizolační asfaltové pásy jsou běžně využívány v systému spodní stavby nejen jako hydroizolace, ale také jako účinná součást protiradonových opatření. Asfaltové pásy svou strukturou v ploše a svařitelnými spoji velmi výrazně omezují proudění vzduchu a tím i snižují transport radonu difuzí.
Návrh a provádění protiradonových opatření se řídí normou ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, která doznala v září 2019 významných změn a nabyla účinnosti k 1.10.2019. Uvádíme zde ve zkratce nejpodstatnější změny v aktualizované verzi uvedené normy.
Dříve byla ochrana staveb požadována dle stupně radonového indexu stavby. Nově je nutno opatření navrhnout pro všechny kategorie radonového indexu a to dle nového zatřídění typu stavby. Jedná se o pobytové prostory v kontaktních podlažích rozdělené dle intenzity větrání, halové stavby s pobytovým prostorem, stavby s kontaktním podlažím bez pobytových prostor a stavby s izolačním podlažím. Pro tyto kategorie jsou definovány protiradonová opatření v příslušné kategorii těsnosti v kombinaci s odvětráním podloží či ventilační vrstvou a větráním interiéru. Kombinace opatření je nově požadována pouze u staveb s pobytovými prostory v kontaktním podlaží.
U stávajících staveb se volí taková opatření, aby nebyla překročena referenční úroveň 300 Bq/m3. Nově byla zavedena povinnost chránit pobytové prostory při stavebních změnách nebo úpravách, které by mohly ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě. Tato povinnost platí při úpravách ovlivňující nejen konstrukce kontaktního podlaží ale i při úpravách konstrukcí ovlivňující vzduchotěsnost budovy či proudění vzduchu v budově.
Navrhování opatření se nově provádí s ohledem na referenční úroveň 300 Bq/m3, která nemá být překročena jak u novostaveb, tak u stávajících staveb. Jedná se o maximální nepřekročitelnou úroveň. Dle doporučení Světové zdravotnické organizace je od roku 2009 doporučena referenční úroveň 100 Bq/m3. Je tedy na domluvě mezi projektantem a investorem, jakou úroveň po vzájemné dohodě zvolí, a to tak aby byla optimalizována v souvislosti s požadavky na zdraví a optimalizací nákladů na daná opatření. Pro českou republiku je doporučeno volit referenční úroveň v rozmezí od 100 Bq/m3 (novostavby) do 200 Bq/m3 (stávající stavby).
Koncentraci radonu ve stavbě ovlivňuje intenzita větrání. Nově byla zavedena návrhová hodnota intenzity větrání nnh, při které je dosaženo návrhové hodnoty koncentrace radonu Cnh. U přirozeně větraných staveb je nově návrhová hodnota nnh = 0,2 h−1. U staveb s nuceným větráním se určí dle provozního režimu jako průměrná hodnota intenzity větrání v době užívání pobytového prostoru.
Dimenzování protiradonové izolace je v aktualizovaném znění normy odlišné od původního typu výpočtu. Již není počítáno s minimální tloušťkou izolace, ale zavádí se nově její radonový odpor. Je to hodnota, která určuje schopnost izolace omezovat difuzi radonu na základě její tloušťky a difuzní délky. Výrobci tuto hodnotu budou nově uvádět ve svých technických podkladech.
Pro ochranu stavby lze použít jen takovou protiradonovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší či roven minimálnímu požadovanému radonovému odporu. Ten se určí výpočtem dle parametru domu a návrhové hodnotě koncentrace radonu v půdním vzduchu. Ta se vypočítá v závislosti na třetím kvartilu koncentrace radonu, počtu podzemních podlaží, profilu propustnosti zemin a velikosti zastavěné plochy.
Nově byly uvedeny také požadavky pro budovy s nuceným větráním, v případě, že má plnit funkci ochrany proti radonu. Upozorňuje na snížení účinnosti rovnotlakého větrání z hlediska koncentrace radonu ve vraceném interiérovém vzduchu či zvýšení koncentrace radonu v přiváděném vzduchu ze zemního výměníku. Není také vhodné provádět výměnu vzduchu jako ochranu proti radonu nad rámec hygienických a energetických opatření. Pro takové případy je vhodnější volit jiný druh protiradonového opatření.
Tomáš Kafka
Stavebniny DEK