Sanace střech prováděné s mikroventilačními asfaltovými pásy

Investor, vlastnící starší střechu, hledá řešení, jak její, mnohdy silně degradovaný hydroizolační systém, opravit. Setkáváme se s provedeními, kde návrh a realizaci uskutečnil laik a kdy nejlevnější řešení nemusí být vždy úplně funkční - viz obr.1,2,3.

obr.1

obr.2

obr.3

Na co je potřeba se zaměřit

Musí se brát v úvahu zabudovaná vlhkost stávajícího střešního systému, musí se zkontrolovat těsnost, průchodnost a kapacita stávajících vpustí a zároveň doprojektovat zabezpečovací systémy proti pádu osob z výšky, které většinou u starších střech chybí. S návrhem nové hydroizolace souvisí u méně zateplených střech i návrh tepelné izolace, který mnohdy dořeší i potřebné nové spádování střechy. Zvýšení tloušťky tepelné izolace může mít za následek i navýšení atiky. V praxi se setkáváme se střechami již několikrát opravovanými s pěti i šesti vrstvami asfaltových pásů, které bývají doplněny různými nátěry. Celková tloušťka se může pohybovat i kolem 5 cm. Toto souvrství může ještě obsahovat i v dnešní době térové složky. Potom je lepší původní vrstvy odstranit, což je však ekonomicky velmi nákladné. Současně bychom měli dbát i na statické namáhání střešní konstrukce (vliv odlehčení, následné možné přitížení, vliv nahodilého bodového zatížení během realizace), a to hlavně u subtilnějších nosných konstrukcí.

Možnosti sanace střech

S ohledem na stávající stav hydroizolace a s tím souvisejícím množstvím zabudované vlhkosti a požadavky na tepelné izolace se vyskytují tyto varianty sanací:

• bez zateplení (dodatečného přiteplení)
  • jednovrstvá
  • dvouvrstvá
• se zateplením
  • jednovrstvá
  • dvouvrstvá

Specifika mikroventilačních pásů

Úkolem mikroventilačních pásů je ve spojení s vhodnými stavebními detaily minimalizovat účinky zabudované vlhkosti pod nově provedenou hydroizolační vrstvou. Dříve se k tomuto účelu používal jednoduchý oxidovaný nebo modifikovaný pás tl. 1 až 2 mm s kruhovými otvory (viz. obr. 4)

obr.4

obr.5

volně položený „na sraz“, který sloužil jako pomocná separační mezivrstva. Povrchy pásů byly opatřeny buď jemnozrnným posypemnebo polypropylenovým rounem. Po následném natavení plnohodnotného hydroizolačního pásu došlo po spálení separačního rouna v místě otvoru k částečnému podtečení asfaltu pod pomocný pás a tím k jeho fixaci. Vlastní hydroizolační pás byl k podkladu přivařen přes otvory mikroventilačního pásu.
Dnešní technologie výroby umožňuje vyrobit natavovací pásy se speciální úpravou spodní vrstvy tak, že požadavek mikroventilace může být zajištěn bez použití mezivrstvy (obr. 5). Připevnění k podkladu většinou zajišťuje rychlonatavovací asfalt, který podle výrobce může být nanesen v pruzích nebo bodech různých tvarů. Mezi těmito pruhy nebo body pak zůstávají „kanálky“, do kterých se pak může rozptýlit uzavřená vlhkost. Vodní páry pak eventuální úpravou obvodového detailu střechy mohou expandovat do ovzduší.
Tyto pásy by také samozřejmě měly splňovat minimální požadavky na technické parametry dle ČSN 730605-1, Požadavky na použití asfaltových pásů.

a) Sanace bez zateplení (bez dodatečného zateplení)

Pokud se investor rozhodne pro regeneraci stávajících vrstev včas a pokud se nejedná o střechu se zvýšeným provozem, stačí provést sanaci v jedné vrstvě. V případě opačném je vhodnější provést sanaci dvouvrstvou. Pak by měl být pro mikroventilaci uzpůsoben podkladní pás. Vrchní vrstvu pak tvoří klasický natavovací pás.

Pokládka mikroventilačních pásů
Požadavky na natavování mikroventilačních pásů se neliší od pravidel natavování klasických natavovacích pásů. Větší pozornost je však třeba věnovat době a intenzitě zahřívání spodní vrstvy tak, aby skutečně došlo k přitavení k podkladu přes rychlonatavovací pruhy nebo body. V případě, že dojde k přílišnému přehřátí asfaltu, může dojít k celoplošnému přitavení a tím mikroventilační efekt zmizí (obr. 6 – v tomto demonstračním případě nebyl použit penetrační nátěr, aby vynikla kresba odvětrávacích „kanálků“).

obr.6

Před aplikací pásů je vhodné prořezat boule a odstranit nerovnosti, povrch střešního pláště vyspravit a opatřit ho penetračním nátěrem. V případě, že vrchní vrstvu střešního pláště tvoří pás s posypem břidlicí, je nutné střechu důkladně zamést, odstranit veškeré volné částice a opět povrch napenetrovat. Pásy jsou natavovány s minimálním přesahem podélných spojů 8 cm a příčných spojů 12 cm. Sklon střechy musí být ≥ 2%.

b) Sanace se zateplením

Volba způsobu připevnění tepelné izolace k podkladu a zajištění celé konstrukce střešního systému proti sání větru závisí právě na typu použití tepelné izolace a ovlivňuje typ použitých hydroizolačních pásů.

ba) s jednou vrstvou hydroizolace

Pokud je nutné zateplení, může být použit jednovrstevný kotvený systém (viz článek Jednovrstevné kotvené hydroizolační systémy z asfaltových pásů) nebo lepený střešní systém. V obou případech zde mezi jednotlivými vrstvami může dojít k volnému rozptýlení eventuálně vzniklých vodních par. Aby však byla umožněna mikroventilace v případě lepeného systému, musí být tepelná izolace i hydroizolační pás lepeny v pruzích nikoliv celoplošně.

bb) se dvěma vrstvami hydroizolace

Jestliže se investor rozhodne použít dvouvrstevný hydroizolační systém, může být kotvený nebo lepený v kombinaci s navařováním. V tomto případě je však kotvený nebo lepený podkladní pás a vrchní pás je pak celoplošně navařen. V současné době se stále více uplatňují ve spojení s polystyrenem podkladní pásy samolepicí, které se většinou lepí celoplošně. Na trhu ale existují i samolepicí pásy, které jsou samolepicí hmotou přilepeny pouze bodově nebo v pruzích a tak fungují rovněž jako pásy mikroventilační. V tomto případě se jedná o pásy s vysokou užitnou hodnotou a výbornými lepicími vlastnostmi lepicí asfaltové hmoty, které i přes nižší kontaktní plochu, splňují statické požadavky na sání větru.

Ivo Lněnička
Georg Börner, Chemisches Werk für Dach- und Bautenschutz GmbH & Co.
organizační složka Praha